Inspekce Ministra vnitra ČR

Nad štolou 3

PS 21/IN

170 34 Praha 7

Od:

Erik Sedláček

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

V xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx dne xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Věc:

Oznámení o skutečnostech nasvědčujících spáchání trestného činu zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158 trestního zákona; neoprávněné nakládání s osobními údaji podle § 178 trestního zákona; omezování osobní svobody podle § 231 trestního zákona; hanobení národa, etnické skupiny, rasy a přesvědčení podle § 198 trestního zákona.

Odůvodnění:

Dne 10. listopadu 2007 mezi 20. a 21. hodinou jsem přišel ve společnosti dalších asi 25 osob, včetně zahraničních turistů, na Pražský Hrad, za účelem prohlídky historické památky.

Autobus jsme zaparkovali po dohodě s pracovníkem ostrahy na místě vyhrazeném pro krátké parkování autobusů (poblíž tramvajové zastávky Pražský hrad).

Když jsme s naší skupinou vycházeli od chrámu sv. Víta na hlavní nádvoří, přiřítilo se několik policejních dodávek, z nichž vyskákalo velké množství policistů v kuklách, tzv. těžkooděnců, kteří nás obklíčili.

Několik minut jsme museli bez jakéhokoli udání důvodu stát v obklíčení natlačení jeden na druhého. Poté si teprve jeden z policistů vyžádal pasy a občanské průkazy, se kterými odešel a naše skupinka musela stále stát na místě. Z řad policistů padala slova jako „zkurvení Němci“, apod. Takové výroky z úst policistů mohou naplnit skutkovou podstatu trestného činu hanobení národa.

Když nám vrátili doklady, stále nám nebylo dovoleno opustit prostor. Následně nás celá skupina „těžkooděnců“ v kordonu vytlačila ven z prostorů Hradu směrem k tramvajovým zastávkám. Hned za mostem přes Jelení příkop nás však opět obklíčili a podruhé nám všem odebrali doklady. Ani poté, co nám je podruhé vrátili, jsme se nesměli vzdálit. Nakonec jsme museli na příkaz neuniformovaných osob, které se nijak nelegitimovaly (!) odevzdat své doklady potřetí a jeden po druhém jsme si museli stoupnout pod lampu, kde si nás tyto neuniformované osoby fotografovaly.

I po dokončení perlustrace jsme i nadále byli nuceni stát ve skupině a policisté nám bránili opustit prostor. Po několika minutách si mě jeden z policistů vyvolal jménem. Přišel jsem k němu, načež mě obstoupilo několik těžkooděnců a byl jsem vyzván, abych vyndal všechny věci z kapes na zem. To jsem učinil. Policista ze zeptal, zda to je všechno. Odpověděl jsem, že ano a zasahující policista řekl: „V pořádku, tak si to zase můžete všechno vzít.“ Začal jsem si tedy všechny věci sbírat ze země. Vtom se ale na místě objevil policista Jiří Kopečný v civilu a naléhavým tónem se ptal zasahujícího policisty: „Měl zbraň, měl zbraň?“ Zasahující policista: „Jo, boxera.“ Kopečný: „Tak zabavit a zapsat!“ Následně mezi mnou a Kopečným proběhla debata: Já: „A důvod?“ Kopečný: „Demonstrace.“ Já: „Já jsem ale na žádné nebyl.“ Kopečný na okamžik zaváhal a pak začal hystericky ječet: „Zabavit a zapsat!“ a někam odešel.

K výše uvedeným skutečnostem uvádím, že neexistoval žádný důvod odebrat mi zbraň podle § 17 zákona č. 283/1991 Sb. o Policii ČR ani žádný jiný zákonný důvod. § 17, odst. 1 zákona č. 283/1991 Sb. stanoví: „Policista je oprávněn přesvědčit se, zda osoba, která je předváděna nebo zajištěna nebo proti které směřuje služební zákrok z důvodu jejího agresivního chování, nemá u sebe zbraň, kterou by mohla ohrozit svůj život nebo zdraví anebo život a zdraví jiných osob, a odebrat ji.“ K tomu uvádím, že jsem nebyl ani předváděn, ani zajištěn, ani proti mně nesměřoval služební zákrok z důvodu mého agresivního chování.

Jednalo se tedy o čistě šikanózní a jednoznačně neoprávněný postup vůči mé osobě. To dokládá i fakt, že a) mě policisté původně vyzvali, abych si své věci opět vzal k sobě a nejevili žádný úmysl mi cokoliv zabavovat a b) jsem u sebe měl i další zbraně, které mi zabaveny nebyly, z čehož vyplývá, že právě boxer mi byl zabaven zcela náhodně a šlo jen o záminku.

Dále k věci uvádím, že se mi policista Kopečný během zákroku zdál být opilý (blábolivá a nesrozumitelná řeč, neschopnost logicky se vyjadřovat rozvinutými větami, skelný pohled, nejistá a vrávoravá chůze). Jeho chování během zákroku ohrozilo vážnost a důstojnost výkonu funkce policisty ve službě, tedy porušil ust. § 6 odst. 1) zákona o policii. Takové chování hrubě poškozuje pověst české policie v zahraničí, neboť tento policista zasahoval proti německým turistům, se kterými se ani nebyl schopen nijak domluvit.

Po předložení občanských průkazů a pasů nám tyto byly třikrát odebrány, odneseny stranou a bez zjevného důvodu několik minut zadržovány. Po celou tuto dobu jsme nesměli opustit své místo pod hrozbou donucovacích prostředků, tím byla omezena naše osobní svoboda.

Domnívám se, že vzhledem k tomu, že neexistovaly dostatečné zákonné důvody opravňující zákonný podklad pro zajištění ani zadržení, mohla být naplněna skutková podstata trestného činu zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158 trestního zákona a omezování osobní svobody podle § 231 trestního zákona. Bylo navíc bezprecedentně zasaženo do našeho ústavního práva na osobní svobodu zaručeného v čl. 8 Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku ČR, zvláště byl porušen čl. 5 odst. 1) Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, kterou je Česká republika vázána.

Celkově trvalo omezení svobody a zadržení za údajným účelem zjištění osobních údajů asi hodinu a i po zjištění těchto údajů byly osoby dále zadržovány, přestože je policista povinen osobu po zjištění osobních údajů propustit ihned. Podotýkám, že někteří účastníci vyšli do mrazivého počasí pouze lehce oblečeni, protože jsme počítali s maximálně čtvrthodinovou vycházkou po Pražském hradě.

Dále došlo k porušení ust. § 6 odst. 2) zákona o policii, neboť při provádění služebního zákroku a služebního úkonu spojeného se zásahem do práv nebo svobod osob mne policisté přes opakované výzvy nepoučili o mých právech a odmítli zdůvodnit důvod zadržení.

Také došlo k porušení ust. § 6 odst. 1) zákona o policii, neboť provedený  zásah do našich práv a svobod překročil míru nezbytnou k dosažení účelu sledovaného služebním zákrokem, tj. opakovaná šikanózní perlustrace a za účelem opsání osobních údajů. Policisté v rozporu s ust. § 6 odst. 1) zákona o policii nedbali cti, vážnosti a důstojnosti perlustrovaných osob.

Kromě výše uvedených skutečností žádám Inspekci Ministra vnitra o prošetření a doložení následujících skutečností a provedení úkonů:

1)        Jaké byly skutečné důvody perlustrace osob, když z výše uvedených skutečností vyplývá, že se jednalo o nesmyslnou akci, kdy byly policejním komandem perlustrováni a šikanováni pokojní návštěvníci Pražského Hradu včetně zahraničních turistů?

2)        Z jakého důvodu byly naše osobní údaje opsány a jak s těmito záznamy bylo naloženo dle zákona na ochranu osobních údajů?

3)        Na základě čeho bylo nařízeno vyslání asi 8 policejních dodávek s těžkooděnci za účelem perlustrace turistů? Byl tento zákrok proveden v souladu se zákonem o policii a základními lidskými právy?

4)        Z jakého zákonného důvodu byla omezena osobní svoboda má i ostatních účastníků na téměř hodinu?

5)        Jaký zákon opravňuje policii, aby zadržovala a fotila občany, kteří prokazatelně nespáchali žádný trestný čin ani přestupek a nebyli z ničeho obviněni?

6)        Žádám provedení psychiatrického vyšetření policisty Jiřího Kopečného, které by zodpovědělo otázku, zda splňuje psychické požadavky na výkon náročné funkce policisty.

Podle § 158, odst. 2 trestního řádu žádám do 30 dnů o informaci o učiněných opatřeních.

Erik Sedláček